Polévky při cukrovce 2. typu: Které jsou vhodné a na co si dát pozor?
Tým Setřes diabetes & Jídelní plán | 17.11.2026
Polévky při cukrovce 2. typu: Horké sytivé polévky mohou být skvělým způsobem, jak do jídelníčku zařadit více zeleniny. Pro lidi s diabetem 2. typu ale nemusí být každá ta pravá…

Polévky patří mezi oblíbená jídla, zvlášť v chladnějších měsících. Dobrou zprávou je, že ani při cukrovce není nutné se oblíbených polévek vzdávat. Důležité je vědět, co v nich je a jak je vhodně zařadit do jídelníčku.
Některé polévky obsahují jen malé množství sacharidů, jiné mohou hladinu cukru v krvi neboli glykémii ovlivnit poměrně výrazně. Záleží především na použitých surovinách, způsobu přípravy a velikosti porce.
Proč mohou být polévky dobrou volbou?
Polévky mohou být součástí pestré a vyvážené stravy. Jejich výhodou je především vysoký obsah vody, díky kterému může být porce poměrně objemná, aniž by obsahovala příliš mnoho energie. To ocení zejména lidé, kteří se snaží snížit svou tělesnou hmotnost.
Zeleninové polévky navíc pomáhají zvýšit příjem zeleniny a vlákniny. Právě vláknina je při diabetu důležitá, protože přispívá k pocitu zasycení a může zpomalovat vstřebávání sacharidů. Význam má také pro trávicí trakt, mikrobiom a celkové metabolické zdraví.
Dobře sestavená polévka může posloužit jako předkrm, svačina nebo plnohodnotný oběd, večeře, či snídaně. Záleží na tom, zda obsahuje pouze zeleninu a vývar, nebo také dostatek bílkovin, tuků a dalších živin.
Které polévky jsou při cukrovce vhodnější?
Mezi vhodné možnosti patří především polévky s větším podílem zeleniny, přiměřeným množstvím sacharidů a kvalitními zdroji bílkovin, ideálně nezahuštěné moukou a bez škrobnatých vložek.
Výbornou volbou mohou být například zeleninové polévky z brokolice, květáku, cukety, špenátu, mangoldu, kapusty, zelí nebo zelených fazolek. Tyto druhy zeleniny mají obvykle nižší obsah využitelných sacharidů, a proto při běžné velikosti porce zpravidla nezpůsobují výrazný vzestup glykémie. Zeleninovou polévku lze doplnit například vejci, rybím nebo jiným masem, játry, tofu nebo sýrem.
Vhodné jsou také vývary, ať už kuřecí, hovězí nebo zeleninové. Samotný vývar obsahuje zpravidla jen minimum sacharidů. Pozornost je však potřeba věnovat tomu, co do něj přidáme. Zatímco zelenina a maso jeho výživovou hodnotu obohatí, větší množství nudlí, rýže, brambor nebo běžných játrových knedlíčků změní nejen energetickou hodnotu, ale především množství sacharidů v celé porci.
Zajímavou možností jsou luštěninové polévky, například čočková, fazolová nebo cizrnová. Luštěniny sice obsahují sacharidy, ale zároveň jsou bohaté na vlákninu a rostlinné bílkoviny. Jejich vliv na glykémii proto bývá příznivější než u mnoha potravin z bílé mouky. Přesto je potřeba počítat s množstvím sacharidů v porci. Hustá čočková polévka může být sama o sobě vydatným hlavním jídlem, které ale může i znatelně zvýšit hladinu krevního cukru.
Dobrou volbou mohou být i houbové, rajčatové a další zeleninové polévky. U nich je však důležité sledovat, čím jsou zahuštěné a kolik obsahují dalších surovin. Dýňová a hrášková polévka nebo krém z kořenové zeleniny či červené řepy mohou být součástí jídelníčku při diabetu. Je však potřeba počítat s tím, že tyto druhy zeleniny obsahují více sacharidů než zelené neškrobnaté druhy. Velký rozdíl ale může být také mezi jednotlivými recepty, vliv na glykémie a kalorické hodnota se vždy odvíjejí od použitých surovin a způsobu přípravy.

Krémové zeleninové polévky versus vývar s kousky
I když použijeme úplně stejné suroviny, výsledná konzistence polévky má na výši hladiny krevního cukru nezanedbatelný efekt. Při rozmixování dochází k rozrušení vlákniny a zvedá se glykemický index jídla, jinými slovy rychlost trávení sacharidů a přestup cukrů do krve. I když bude mít vývarová polévka s kousky zeleniny stejný obsah živin jako její rozmixovaná verze, ta krémová pravděpodobně vyvolá prudší glykemickou odpověď.
Samotné mixování ale neznamená, že je polévka nevhodná. Výslednou reakci ovlivňuje také množství sacharidů, vlákniny, bílkovin, tuků a individuální metabolický stav člověka. Glukometr nebo senzor vám budou velkým pomocníkem.
Smetanové polévky nejsou automaticky špatné
Smetana obsahuje relativně málo sacharidů, a proto sama o sobě nemusí způsobit výrazný vzestup glykémie. To ale neznamená, že bychom její množství nemuseli řešit.
Tučná smetana může výrazně zvýšit energetickou hodnotu polévky. U lidí s diabetem 2. typu, kteří často současně řeší nadváhu, obezitu, je proto vhodné věnovat pozornost také těmto parametrům.
Pokud máme rádi krémovou konzistenci, nemusíme se smetany úplně vzdávat. Můžeme použít menší množství nebo část nahradit například bílým jogurtem. Polévky lze rovněž zahušťovat žloutky, krémovým sýrem nebo rozmixovaným cottagem sýrem, ten dodá i cenné bílkoviny. Dobře funguje také rozmixovaná zelenina, jako je cibule, petržel, cuketa a zejména květák, který dodá polévce krémovou strukturu i bez mouky a velkého množství tuku.
Zahušťované polévky
Jedním z častých důvodů, proč může mít polévka vyšší obsah sacharidů, je zahušťování. Tradiční jíška z bílé mouky a tuku, případně přidání samotné mouky, škrobu nebo rozmixovaných brambor zvyšuje množství sacharidů a často také energetickou hodnotu pokrmu.
To však neznamená, že by každá polévka zahuštěná moukou byla při diabetu nevhodná. Záleží na množství použité mouky a na tom, do kolika porcí se rozdělí. Jedna lžíce mouky v celém hrnci představuje něco jiného než několik lžic v porci velmi husté polévky.
Nicméně zkusit můžete i na sacharidy výrazně méně bohaté alternativy zahušťování. Do „červených“ polévek, jako je gulášová, frankfurtská, dršťková nebo buřtguláš lze použít kombinaci cibule, trochy papriky, rajčat, kořenové zeleniny a případně i dýni. Někteří lidé používají psyllium ši xanthanovou gumu, zde ale velký pozor na jejich množství, abyste místo lehce zahuštěné polévky nezískali hrnec slizu.
Kombinace rozmixované uvařené cibule a květáku s krémovým sýrem či malým množstvím smetany je skvělým základem pro veškeré bílé polévky, například kulajdu, krémovou česnečku, kmínovou polévku, kaldoun, pórkovou polévku, polévku z kysaného zelí (tzv. couračku), chřestový krém, vánoční polévku z kapra, či finskou lososovou polévku Lohikeitto.
Na co si dát ještě pozor?
Polévka sama o sobě může obsahovat jen malé množství sacharidů, ale pokud do ní přidáme větší množství klasické zavářky nebo k ní podáváme pečivo či krutonky, obsah sacharidů již významně naroste.
Pečivo přitom nemusíme automaticky vynechávat. Pokud máme například vývar se zeleninou a masem a nebo květákový krém s cottage sýrem bez mouky, může být menší krajíček kvasového celozrnného chleba vhodným doplněním.
Podobně je vhodné přemýšlet i o bramborách, nudlích, těstovinách, knedlíčkách, rýži, kroupách, pohance nebo ovesných vločkách v polévce. Nejde nutně o nevhodné suroviny, ale o zdroje sacharidů, jejichž množství je potřeba zohlednit.
U hotových polévek, polévek ze sáčku a instantních polévek je vhodné číst jak složení, tak i výživové údaje. Obvykle jsou ale chudé na bílkoviny, vitamíny, minerály a zeleninu a naopak obsahují větší množství sacharidů, rafinované oleje a různé přídatné látky, a proto bychom jejich konzumaci spíše nedoporučovali.

Může polévka nahradit hlavní jídlo?
Ano, ale záleží na jejím složení.
Čirý zeleninový vývar nebo lehká zeleninová polévka může být výborným předkrmem, ale jako samostatný oběd pravděpodobně neposkytne dostatek energie a bílkovin. Po takovém jídle se může brzy dostavit hlad a dokonce může obsažená zelenina i nepříjemně zvednout glykémie, zejména pokud jde o druhy s vyšším obsahem sacharidů a ve větším množství.
Pokud chceme, aby polévka tvořila plnohodnotné hlavní jídlo, měla by kromě zeleniny obsahovat také zdroj bílkovin, například maso, rybu, vnitřnosti, vejce, sýr, tofu, případně i luštěniny a rozumné množství tuků.
Takové polévky mohou být syté a výživově hodnotné, a přitom se dobře hodí i do jídelníčku zaměřeného na redukci obvodu pasu a stabilizaci a snížení glykémií.
Polévky při cukrovce? Rozhoduje složení a porce
Polévky mohou být při prediabetu i diabetu 2. typu velmi dobrou součástí jídelníčku. Pomáhají zvýšit příjem zeleniny, mohou dobře zasytit a jejich přípravu lze snadno přizpůsobit individuálním potřebám.
Při cukrovce nicméně nejdůležitějším není název polévky, ale to, co skutečně obsahuje a v jakém množství ji jíme. Nejvhodnější bývají polévky s dostatkem zeleniny, kvalitními zdroji bílkovin a přiměřeným množstvím sacharidů. Vhod vám mohou přijít tyto naše tipy:
- Kachní vývar s játrovými knedlíčky
- Thajská dýňová polévka s kuřecím masem
- Nízkosacharidová gulášová polévka
- Zelná polévka s fazolemi, kuřecím masem a avokádem
- Lohikeitto – finská krémová polévka s lososem
- Brokolicovo-čedarová polévka s vejcem a dýňovými semínky
- Polévka z pečené zeleniny s cottage sýrem
Reakce na stejné jídlo se ale může u jednotlivých lidí a při různých podmínkách lišit. Záleží nejen na složení polévky, ale také na množství snědených sacharidů, aktuální glykémii, pohybové aktivitě, léčbě a dalších okolnostech. Vliv může mít například i probíhající infekce, vyšší stresová zátěž nebo nevyspání.
Pokud si měříte glykémii glukometrem nebo používáte kontinuální monitoraci glukózy (CGM), můžete sledovat, jak vaše tělo na různé polévky reaguje. Užitečné je porovnávat podobně velké porce a všímat si také toho, zda jíte polévku samostatně, s pečivem nebo jako součást většího jídla.
Inspirujte se vzorovým zimním jídelníčkem
Přemýšlíte, jak sestavit jídelníček, který bude chutný, pestrý a zároveň vhodný při prediabetu nebo diabetu 2. typu? Připravili jsme pro vás vzorový zimní jídelníček, ve kterém najdete recepty pro každodenní stravování a úvod o stravování při cukrovce.










