Glykémie a glykovaný hemoglobin při cukrovce 2. typu

Tým Setřes diabetes & Jídelní plán | 16.7.2025

Doma se glykémie zdály v pořádku, ale výsledky u lékaře vás nepříjemně překvapily? A nebo dlouhý cukr nebyl nijak hrozný, jenže doma glukometr ukazuje vysoké hodnoty? Proč se výsledky mohou rozcházet?

Asi to znáte, měříte si hladiny krevního cukru po jídle a máte pocit, že je to celkem v pohodě. Ale pak přijde kontrola u diabetologa či praktického lékaře a výsledky glykovaného hemoglobinu (HbA1c), takzvaného dlouhého cukru, vás zaskočí, jak jsou vysoké. Nebo máte opačnou zkušenost? Váš glykovaný hemoglobin se sice pohybuje v pásmu dobře kompenzovaného diabetu, jenže glykémie nalačno už tak moc dobře nevypadají a nebo cukr po jídle vyskakuje jako čertík z krabičky.

Je takový nesoulad ve výsledcích vůbec možný? Ano, je. Vysvětlení je jednoduché… a zároveň složité. Pojďme si v tom udělat jasno. 

Co je glykémie? 

Glykémie je okamžitá hladina cukru v krvi, žilní nebo kapilární. Z žilní krve se obvykle stanovuje glykémie nalačno při kontrole u vašeho lékaře. Hladinu cukru v kapilární krvi pravděpodobně znáte z běžného domácího měření glukometrem, například ráno po probuzení, jednu až dvě hodiny po jídle, ale i kdykoliv jindy. Tato hodnota vám říká, kolik je cukru glukózy ve vaší krvi právě teď. 

Glykémie je tedy jako fotka – zachytí stav v konkrétním okamžiku. Nic vám ale neříká o tom, jaké hladiny krevního cukru jste měli předtím, jaký mají trend vývoje. Glykémie během dne jsou ovlivněny zejména příjmem stravy, výdejem energie pohybem a případnou inzulinovou rezistencí, zanedbat ale nemůžeme ani efekt léků, spánku či stresu. Na aktuálních hladinách cukru v krvi vidíme prakticky ihned vliv úpravy jídelníčku, životního stylu a medikace.

Lačné hodnoty se pak při diabetu 2. typu odvíjejí hlavně od množství ektopického tuku, tedy tuku nezdravě uloženého ve svalech, orgánech a okoli nich. Výrazný vliv má steatóza neboli ztukovatění jater, kdy tělo z tuků v době, kdy nejíme, vytváří více krevního cukru glukózy, než by bylo zdrávo. Proto je pro snížení hladin cukru v krvi nalačno tak nesmírně důležitým krokem redukce obvodu pasu.

Co je glykovaný hemoglobin?

Dlouhý či dlouhodobý cukr, odborně nazývaný glykovaný hemoglobin (HbA1c), je trochu jiný příběh. Jde o laboratorní vyšetření, které zachycuje výsledek reakce krevního barviva hemoglobinu s cukrem glukózou, a to po dobu života červených krvinek, v nichž se hemoglobin nachází. Neukazuje tedy výkyvy v jednotlivých dnech, ale spíš celkový a dlouhodobější trend.

Glykovaný hemoglobin si můžete představit jako průměrnou hladinu krevního cukru za posledních cca 8 až 12 týdnů neboli 2 až 3 měsíce. Proto lidové označení dlouhý či dlouhodobý cukr. Matematika nám jasně říká, že úplně stejný průměr může vyjít jak z čísel navzájem si velmi podobných, tedy z glykémií poměrně stabilních, tak i z hodnot jak na horské dráze – krevního cukru prudce se pohybujícího sem a tam od hyperglykémie po hypoglykémii.

Z glykovaného hemoglobinu tedy nemůžeme usuzovat na nízkou, či vysokou variabilitu hladin krevního cukru. A proto je tak důležité měřit si i doma hladiny cukru v krvi glukometrem (nebo používat senzor), zejména po jídlech.

Proč se mohou výsledky měření glykémií a glykovaného hemoglobinu lišit?

Obvykle vysoké hladiny krevního cukru nalačno a po jídlech vedou i ke zvýšeným výsledkům glykovaného hemoglobinu. A naopak metabolicky zdraví lidé mají v normě všechny tyto hodnoty. Nicméně v praxi mohou nastat situace, kdy tato úměra “nefunguje”. Důvodů, proč tomu tak je, může být víc – tady jsou ty nejčastější:

1. Měříte glykémie jen „v klidových časech“

Možná měříte ráno nalačno a před jídlem – jenže zapomínáte na měření po snídani, obědě, večeři, případné svačině. A nebo sice kontrolujete glykémie po jídlech, ale ve špatný čas. U nevhodně poskládaných pokrmů (s vyšším obsahem sacharidů a vysokým glykemickým indexem) a slazených nápojů či samotného ovoce není výjimkou, že hladina krevního cukru prudce stoupne a poté zase podobně rychle klesne.

Pokud měříte glykémii běžně doporučované 2 hodiny od začátku konzumace, ty nejhorší hodnoty vůbec nemusíte zaznamenat. Prostě minete vrchol a řeknete si, že všecko bylo v pořádku. Ale dál od pravdy už jste asi být nemohli. Právě tyto vysoké špičky mohou výrazně zhoršovat glykovaný hemoglobin i rizika cukrovky, i když „běžné“ měření vychází hezky. Proto již mnozí diabetologové doporučují používat glukometr 1 hodinu od začátku konzumace pokrmu, kdy většina pacientů zachytí hodnoty nejbližší maximu vzestupu krevního cukru.

2. Zanedbáváte dlouhodobá mírná zvýšení

Pozor také na drobné “uzobávání” a mlsání během dne a společenská posezení u plného stolu. Ačkoliv “neustálé pasení” nemusí zvednout hodnoty krevního cukru nad zdravé hodnoty, udržuje se tento lehký vzestup přísunem dalšího jídla poměrně dlouho, a tak má za následek i horší výsledky glykovaného hemoglobinu – především, pokud je “uzobávání” vaším běžným režimem. Navíc zbytečně navyšuje kalorický příjem, a může tak přispívat k tloustnutí a růstu glykémií nalačno.

3. Glykémie vám létají nahoru a dolů

I když máte některé hodnoty pěkné, pokud máte časté výkyvy, například již výše zmíněné  vystřelené hodnoty po jídle a jejich následné prudké pády, může to ovlivnit i hladiny glykovaného hemoglobinu. Jde “jen” o to, jak často a jak dlouho různě vysoké hladiny krevního cukru působí na hemoglobin červených krvinek. Do tohoto “průměru” totiž vaše tělo zahrne i všechny další hodnoty glykémií, o kterých nevíte, protože jste je zrovna neměřili.

Při vysoké variabilitě hladin krevního cukru, kdy se hodnoty pohybují rychle nahoru a dolů a glykemická křivka vypadá spíš jako štíty velehor než mírné kopečky, je rovněž obtížnější se trefit do toho správného okamžiku, kdy glykémii změřit. Obvykle je nejvhodnější chvílí 1 hodina od začátku konzumace jídla, tehdy se vám nejspíš povede zachytit hodnotu, která se nejvíce blíží vrcholu vzestupu, ať již šlo o pokrm se správnou, nebo horší skladbou.

Při měření po 2 hodinách od začátku jídla pak uvidíte, zda hodnoty již vhodně klesají, nebo se stále drží příliš vysoko. Glykémii je také vhodné zkontrolovat, pokud se po jídle cítíte unaveně, malátně, otupěle – může to být projevem propadu hladiny krevního cukru, typicky právě po předchozí strmém a velkém nárůstu. Vysoké hodnoty po jídle, příliš pomalu klesající glykémie, ale i jejich prudké výkyvy jsou varováním, že je potřeba upravit stravu a adekvátně k tomu léky, abyste dlouhodobě zvýšenému cukru či “drsné horské dráze” příště předešli.

4. Měříte v „dobrých dnech“

Mnoho lidí si měří cukr hlavně tehdy, když se cítí dobře nebo tuší, že „to bude v pohodě“, aby se údajně nestresovali. Jenže hladiny krevního cukru nad normu vám škodí, ať už o nich víte, či ne. Pokud si hodnoty nehlídáte, můžete mít nakročeno k řadě závažných zdravotních potíží a jen před nimi zavírat oči. Vysoký glykovaný hemoglobin vám ale poté zpravidla řekne “Pozor, něco je špatně!”

Existují také případy, kdy si pacienti sledují glykémie jen a pouze před kontrolou u lékaře, kdy se samozřejmě více drží vhodného jídelníčku. Jenže laboratorní výsledky je usvědčí. Červené krvinky žijí zhruba 120 dnů a průběžně se vyměňují za nové. Při stanovení glykovaného hemoglobinu tak cévami “podfukáře před rozborem” kolují červené krvinky jak nové, jejichž hemoglobin s glukózou reagoval málo, tak i poměrně staré, které vysoký cukr ještě zažily. Tělo si pamatuje i ty horší dny – a glykovaný hemoglobin neoklamete.

Pokud nastane opačný případ, tedy že došlo ke zvýšení hladin krevního cukru až v posledním týdnu nebo dvou před kontrolou, na hodnotách dlouhodobého cukru neboli glykovaného hemoglobinu, se nemusí tato situace výrazněji odrazit. Ale problém poměrně snadno odhalíte pomocí pravidelného používání glukometru. Hodnoty, které vám bude po jídlech ukazovat, budou vyšší, než jsme mívali dřív.

5. Máte poruchu červených krvinek

Některé stavy, jako jsou anémie nebo onemocnění ledvin, mohou zkreslovat výsledek HbA1c. Například nedostatek železa či kratší doba života červených krvinek mohou vést k normálním výsledkům glykovaného hemoglobinu i při zvýšených glykémiích. V těchto případech je lepší sledovat cukr kontinuálním senzorem a využít dalších laboratorních stanovení.

6. Snížili jste glykémie po jídlech a hubnete

Při správně nastaveném režimu hubnutí při cukrovce 2. typu, kdy dochází ke snižování obvodu pasu a redukci tukových zásob (a naopak zachování či přibývání svalové hmoty), může dojít k přechodnému zvýšení glykémií nalačno. Hodnoty glykovaného hemoglobinu pak mohou klesat méně, než dle krevního cukru po jídlech očekáváme, či stagnovat.

Pokud není příčina zvýšení ranních hodnot cukru jiná, nelze je považovat za důvod ke změně jídelníčku zpět k horšímu. Hubnutí nadbytečných tukových zásob je totiž u diabetiků 2. typu i diabetiků 1. typu s nadváhou velmi žádoucí. Proč ale k tomuto jevu dochází? Ztukovatělá játra vytvářejí nalačno již tak příliš mnoho krevního cukru glukózy a k tomu se navíc přidá i další cukr uvolněný do krve z důvodu redukce zásob tuků. Mastné kyseliny z tuků se totiž spalují na energii a uvolňuje se glycerol, který je dále přeměňován právě na glukózu. Jinou metabolickou cestu pro likvidaci glycerolu u tuků náš organizmus nemá.

Je třeba vydržet několik týdnů až měsíců, až dojde vlivem vhodné životosprávy k dostatečnému poklesu jaterního tuku – poté se k dobrým hodnotám po jídlech a nižšímu obvodu pasu přidají i lepší glykémie nalačno. Postupně také dožívají červené krvinky, které “pamatují” vyšší hladiny krevního cukru, a snižují se i výsledky glykovaného hemoglobinu.

Co s tím, když jsou glykémie a glykovaný hemoglobin v “nesouladu”?

Hladiny cukru v krvi a dlouhodobý cukr jsou jako mapa a kompas – jedno bez druhého může mást. Pokud se vám výsledky rozcházejí, není to vaše selhání. Nemusíte panikařit, rozdíl mezi glykémií a glykovaným hemoglobinem je běžný. Je to jen signál, že je čas poradit se s vaším ošetřujícím lékařem, podívat se na data z jiného úhlu a podrobněji a zamyslet se, co ve vašem každodenním režimu může hladiny krevního cukru ovlivňovat.

I když vám měření glukometrem na proužky ukáže pouze jeden bod křivky z mnoha, jeho používání vám pořád poskytne více údajů, než kdybyste si hladiny cukru v krvi nekontrolovali doma vůbec. Výrazně lepší přehled o glykémiích během celého dne i noci vám pak poskytne kontinuální senzor glukózy, ačkoliv i ten má své limitace.

Senzor měří koncentraci glukózy v mezibuněčné tekutině a ne přímo v kapilární krvi. Hodnoty jsou tedy v porovnání s běžným glukometrem o přibližně 15 až 30 minut opožděné a výsledky nejsou při prudkých změnách hladin cukru v krvi a při velmi vysokých a nízkých glykémiích moc spolehlivé, tehdy je potřeba provést kontrolu pomocí glukometru na proužky.

Ačkoliv je kontinuální senzor glukózy poměrně finančně náročný, velmi se vyplatí investovat alespoň občas do 1 kusu – především když svoji nemoc a reakce svého těla na jednotlivá jídla teprve poznáváte,  nebo když provádíte větší úpravy jídelníčku, pohybu či medikace. Pohled na celou glykemickou křivku vám poskytne mnohem víc informací než pouhý jeden bod z ní. Senzor podává po dobu své aplikace, obvykle 14 dnů, (téměř) neustálý přehled o pohybech krevního cukru, což jeho omezení víc než jen vyvažuje. Může vám také pomoci najít ten správný čas pro pozdější měření pouze glukometrem na proužky (jen pamatujte, že senzor ukazuje glykémie s určitým zpožděním v porovnání s kapilární krví).

Glykémie a glykovaný hemoglobin jako ukazatele kompenzace diabetu

Jak glykovaný hemoglobin, tak i glykémie nalačno a po jídlech patří mezi ukazatele toho, jak dobře či špatně je cukrovka zvládaná. Je-li kterákoliv hodnot zvýšená, říká nám to, že je pravděpodobně potřeba upravit stravu, životní styl a případně i léky, a pokusit se tak výsledky do další kontroly zlepšit. Nejde totiž jen o čísla či spokojenost lékaře, ale zejména o naše zdraví a kvalitu dalšího života.

Důležité je:

• Zachytit výkyvy po jídlech – měřit glykémie 1 hodinu od začátku konzumace, aby nedošlo k promeškání maxima vzestupu. Po záchytu nemoci a při větších změnách používat glukometr nejlépe po každém pokrmu a nebo zvolit senzor, nestačí znát jen „jedno hezké číslo“.
• Dívat se na hodnoty v kontextu – slušný glykovaný hemoglobin a dobrá hodnota nalačno neříkají ani zdaleka vše. Během hubnutí se ani nemusí nějaký čas snižovat, ačkoliv glykémie po jídle už klesly a celková kompenzace nemoci se zlepšuje.
• Zaměřit se na dlouhodobé změny životního stylu – nejen „rychlé opravy“ před kontrolou. Klíčovým prvkem léčby diabetu je správné poskládání jídelníčku, zapomenout ale nesmíme ani na pohyb, spánek a regulaci stresu, případně odvykání od kouření a alkoholu.

Pokud si říkáte, že tomu všemu pořád nerozumíte tak, jak byste chtěli, a nejste si jistí, co dělat jinak – máme pro vás řešení. Právě pro začátek jsme pro prediabetiky a diabetiky 2. typu vytvořili online kurz DiaZáklad. Dozvíte se, jak a proč tato nemoc vzniká, jak správně měřit glykémie, a také jaké jsou možnosti její léčby, a to zejména úpravou životosprávy. A teď to hlavní! Naučíte se, jak na správný jídelníček při cukrovce.

Neváhejte a pusťte se do prvních konkrétních kroků ke změně, k lepšímu životu s cukrovkou. DiaZáklad je skvělé místo, kde začít. Rádi vám ukážeme cestu – krok za krokem, bez chaosu a bez zbytečných experimentů.

Můžete nás sledovat i na našich sociálních sítích, kde každý den přidáváme zajímavé recepty, tipy pro lepší glykémie a hlavně se stanete součástí komunity pacientů, kteří se rozhodli vzít zdraví do vlastních rukou. Na cukrovku nemusíte být sami.