Cukrovka 2. typu: Letní dehydratace a ledviny

Tým Setřes diabetes & Jídelní plán | 17.6.2026

Cukrovka 2. typu: Horké počasí, pocení, nepravidelný jídelníček, větší dopřávání si dobrot i opomenutý příjem tekutin mohou znamenat pro ledviny velké nebezpečí. Co s tím?

Léto je krásné období. Delší dny, slunce, teplo, zahrada, výlety, koupání, více pohybu venku. Jenže právě v létě dostává tělo člověka s prediabetem nebo cukrovkou 2. typu zabrat možná víc, než si na první pohled uvědomujeme. Horko, pocení, méně pravidelné jídlo, více ovoce, zmrzlina, grilování, alkohol, cestování a někdy i zapomenuté pití mohou dohromady vytvořit situaci, která není příjemná ani pro glykémie, ani pro ledviny.

Ledviny jsou v těle takové nenápadné, ale naprosto zásadní orgány. Pomáhají filtrovat a odstraňovat odpadní látky, udržovat rovnováhu tekutin a minerálů, regulovat krevní tlak a při vysokých glykémiích vylučují do moči i krevní cukr glukózu. Zároveň jsou ale zvýšenými glykémiemi poškozovány.

A právě proto si ledviny zaslouží při prediabetu a diabetu zvláštní pozornost. Diabetická nefropatie je postižení ledvin, které může vznikat jako jedna z dlouhodobých komplikací špatně kompenzované cukrovky. Vysoké hladiny krevního cukru a vysoký krevní tlak působí negativně na drobné cévy v ledvinách. Zpočátku člověk často nemusí cítit vůbec nic – nebolí to, neomezuje ho to, a přesto už se může v moči objevovat zvýšené množství bílkovin nebo se může postupně zhoršovat filtrační schopnost ledvin. A když se k tomu navíc přidá dehydratace, ledviny dostávají zabrat hned z několika stran.

Dobrou zprávou je, že ledviny můžeme aktivně chránit, a to nižšími a stabilnějšími glykémiemi, vhodnou stravou s dostatkem kvalitních bílkovin a zeleniny a sníženým příjmem sacharidů, péčí o krevní tlak, hydratací a pohybem a celkově zdravějším životním stylem. Cílem tedy není čekat, až se objeví potíže, ale dát ledvinám co nejdříve podmínky, ve kterých mohou co nejlépe fungovat. A pokud již se příznaky nefropatie projeví, aby nedocházelo k jejich zhoršování.

Léto, dehydratace a glykémie

Dehydratace není jen to, že máme žízeň. Je spojena jak s nedostatkem vody, tak i minerálních látek neboli elektrolytů. Když je horko, více se potíme,  ztrácíme vodu i minerály. Pokud zároveň přijímáme málo tekutin, objevuje se dehydratace. „Zahušťuje se krev“, stoupá i koncentrace krevního cukru glukózy. A pokud jsou glykémie vyšší, tělo se přebytečné glukózy snaží zbavovat močí a dochází k další ztrátě tekutin.

Právě proto se zejména v létě může snáz rozběhnout začarovaný kruh. Vyšší glykémie zvyšují močení. Častějším močením narůstají ztráty tekutin. Zhoršuje se jak dehydratace, tak i hladiny cukru v krvi. Poznat dehydrataci nemusí být vždy snadné, někdy si ji můžeme splést i s příznaky hypoglykémie. Člověk je unavenější, bolí ho hlava, má sucho v ústech, tmavší moč, závratě, křeče, bušení srdce nebo větší chutě. A protože se necítí dobře, často sáhne po rychlé energii – sušence, sladké limonádě, zmrzlině nebo větší porci ovoce. To může glykémie opět zvednout. A ledviny musejí dál pracovat pod ještě větší zátěží.

U starších lidí může být navíc pocit žízně méně výrazný, takže se na něj nelze úplně spoléhat. Zpozornět by měli také ti, kteří užívají léky zvyšující močení, například diuretika, některé léky na tlak nebo antidiabetické léky ze skupiny gliflozinů (inhibitory SGLT2), které zvyšují vylučování glukózy do moči a působí močopudně.

Proč nestačí jen „víc pít“

Velká chyba je myslet si, že pitný režim znamená jen pít co nejvíc čisté vody. Voda je sice základ, ale z těla potem a močí neodchází jen a pouze voda. Ztrácíme také elektrolyty, tedy minerální látky, jako jsou sodík, draslík, hořčík, vápník, chloridy a hydrogenuhličitany. Zejména v létě je proto nutné i více dbát na příjem minerálů, například ve formě minerálních vod, masokostních vývarů a zeleniny. 

Tady se dostáváme k tématu soli. Dlouhá léta jsme slýchali jednoduchou rovnici: sůl rovná se vysoký krevní tlak, otoky a poškození ledvin. Realita je ale složitější. U části lidí je krevní tlak na příjem soli citlivý, u jiných vůbec, některým lidem dokonce při nízkém příjmu soli tlak krve stoupá.

U nadváhy a cukrovky je navíc důležité zmínit ještě jednu věc, pokud má člověk dlouhodobě vysoký příjem sacharidů, tedy běžných 200 g a více za den, inzulinovou rezistenci, která se zejména s diabetem 2. typu pojí, a vyšší glykémie, tělo mívá větší tendenci zadržovat vodu a sodík. Příčinou jsou vyšší hladiny hormonu inzulinu, který přispívá k zadržování soli a vody v těle. A následkem může být náchylnost k otokům a vyššímu tlaku krve. Samotné omezení příjmu soli tak neřeší hlavní příčinu problému.

Sodík a chloridy navíc nejsou z principu pro naše tělo nepřátelé. Jsou to základní elektrolyty. Podílí se na hospodaření s vodou, nervových signálech, svalové práci, regulaci hladin krevního cukru a také na trávení potravy – výrobě žaludeční kyseliny chlorovodíkové. Sůl může dokonce pomáhat, spolu s příjmem bílkovin a hořčíku, proti chutím na sladké.

To vše ve zkratce znamená, že není rozumné bezhlavě solit nad míru, ale stejně tak není vhodné se soli panicky bát, zejména v létě, při sportování, když se hodně potíte a když jíte převážně nezpracované a minimálně zpracované potraviny. Obvykle je třeba více solit, pokud držíte příjem sacharidů, a tedy i hladiny inzulinu, nízko, například při low carb, ketogenní stravě či nízkoenergetické dietě.

Hodně pijete, často močíte, moč je velmi světlá, jenže stále máte pocit žízně? Určitě zkontrolujte hladinu cukru v krvi, zda nemáte hyperglykémie. Ale možná vám „jen“ chybí výše zmíněná sůl a další elektrolyty.

Péče o ledviny (nejen) v létě

Ochrana ledvin nemusí znamenat přísný, smutný a hladový režim. Často znamená spíš stabilitu. Stabilnější glykémie. Stabilnější pitný režim. Dostatek zeleniny a kvalitních bílkovin, aby tělo nepřicházelo o svaly a netrpělo výkyvy hladin cukru v krvi. Rozumné množství soli a minerálů podle vašeho zdravotního stavu. vynechání, piva, sladkých nápojů a omezení vysoce zpracovaných potravinářských produktů. Redukce celkového příjmu sacharidů. Více skutečného jídla, které zasytí a dodá tělu to, co opravdu potřebuje.

Mezi diabetiky je poměrně rozšířený strach z příjmu bílkovin. Ale dnes již víme, že omezení příjmu bílkovin ochranu ledvin nezvyšuje, a to ani u pacientů trpících diabetem a počátečními fázemi chronického onemocnění ledvin. Nízký příjem bílkovin pro ně naopak může představovat rizika úbytku svalové hmoty (a méně svalů znamená i vyšší inzulinovou rezistenci a méně aktivní tkáně, která glukózu spaluje), slabosti, horší pohyblivosti, většího hladu a horšího regulace glykémií. A právě špatně kompenzovaná cukrovka je to, co ledvinám velmi reálně škodí.

Pro běžného pacienta trpícího diabetem z toho plyne jednoduché sdělení – cílem není bílkoviny omezit na minimum, ale mít jich dostatek, z vhodných zdrojů a nastavit je individuálně. Kvalitní bílkoviny v každém jídle mohou pomoci s delším pocitem sytosti, menšími chutěmi, ochranou svalů a stabilnějšími hladinami krevního cukru. A tím i ulevit ledvinám a chránit je.

Závěrem…

Letní ochrana ledvin u cukrovky tedy nestojí na jedné radě, ale na celkové rovnováze. Nečekejte až na žízeň, zvlášť pokud jste starší nebo máte pocit žízně slabší. Sledujte barvu moči – velmi tmavá moč je obvykle signálem, že tekutin není dost, že jste dehydratovaní. Naopak velmi světlá až téměř bezbarvá moč spojená s pocitem žízně může znamenat, že sice máte dostatečný příjem vody, ale můžete mít příliš vysoké glykémie a/nebo nedostatek soli, hořčíku a dalších minerálních látek.

Zejména při vyšších glykémiích pijte pravidelněji a měřte se častěji, používejte glukometr či senzor. Dávejte pozor při vyšších teplotách, pobytu na slunci, větší fyzické námaze, pocení, horečce, průjmu, zvracení. Navyšte nejen pitný režim, ale pamatujte i na dostatečný příjem minerálů, správně poskládaný jídelníček a celkově lepší životní styl.

Mezi vhodné zdroje tekutin patří obyčejná a minerální voda, třeba s plátky citrusů, okurky, s kousky malin, mátou či meduňkou, přírodními aromaty ochucené vody bez cukru a sladidel, hop water/soda (chmelem ochucená perlivá voda bez sacharidů a bez alkoholu), neslazený teplý či vychlazený čaj, polévky a zelenina.

Cukrovka nebolí a ledviny často také dlouho ne – a pak už mohou být následky značné. Právě proto má smysl myslet na ně dřív, než se ozvou. Léto může být rizikové období, ale také skvělá příležitost začít vnímat tělo pozorněji. Ne trestat se. Ne bát se každého sousta. Ale naučit se poskládat den tak, aby glykémie měly větší šanci držet se v lepším rozmezí a ledviny nemusely zbytečně bojovat s dehydratací a výkyvy cukru.

Pokud už máte onemocnění ledvin, srdeční selhání, otoky nebo omezený příjem tekutin od lékaře, neřiďte se obecnými radami z internetu a domluvte si konkrétní letní režim s lékařem a nutričním terapeutem.

Podobné praktické tipy a informace najdete také v naší skupině na Facebooku.