Cukrovka 2. typu v létě – elektrolytová dysbalance

Tým Setřes diabetes & Jídelní plán | 14.7.2026

Cukrovka 2. typu v létě: V horkém počasí neztrácíme pouze vodu, ale také důležité minerály. Zjistěte, proč při diabetu hlídat hořčík, draslík a sodík a jak je doplnit z opravdových potravin.

Při pocení a močení nevylučujeme pouze vodu, ale také elektrolyty neboli minerální látky, které pomáhají udržovat správné množství tekutin v těle, činnost svalů, nervů i srdce a také hladiny cukru v krvi. Proto je zejména v létě důležité pamatovat nejen na pitný režim, ale hlídat si i dostatečný příjem minerálních látek. A právě na ně se tentokrát se podíváme trochu blíže.

Mezi možné následky narušené rovnováhy tekutin a minerálů patří i neobvyklá únava a slabost, bolest hlavy, závratě nebo motání hlavy při vstávání, svalové záškuby či křeče, bušení srdce, nevolnost, zmatenost a příliš tmavá, nebo naopak světlá moč. Tyto příznaky ale nejsou specifické pouze pro nedostatek elektrolytů. Mohou souviset také s hypo- či hyperglykémií, nízkým krevním tlakem, přehřátím nebo jiným zdravotním problémem. Proto je dobré nespoléhat jen na odhad a při výraznějších nebo opakovaných potížích situaci řešit s lékařem.

Lidé s diabetem se mohou v horkém počasí dehydratovat rychleji. Nedostatek tekutin může zvýšit koncentraci glukózy v krvi a vyšší glykémie zase podporuje častější močení. Snadno tak vznikne nepříjemný začarovaný kruh. Dodržování pitného režimu je tak pro diabetiky jedním z důležitých kroků, a to nejen během léta. Dostatečná hydratace pomáhá nejen udržovat hladiny cukru v krvi v normě, ale také chránit ledviny.

Pozor, pokud v horku pouze navyšujeme množství čisté vody, ale současně máme málo minerálů ve stravě, nemusíme se cítit dobře ani přesto, že „poctivě pijeme“. Dalším obvyklým příznakem nedostatku elektrolytů při dostatečném příjmu tekutin je vysoký pocit žízně a časté močení. Moč pak zpravidla bývá velmi světlá až téměř bezbarvá.

Co je elektrolytová dysbalance?

Elektrolytová dysbalance znamená, že je některého minerálu v těle příliš málo, nebo naopak příliš mnoho. Může vzniknout například při intenzivním pocení, nedostatečném příjmu tekutin, průjmu nebo zvracení, vysokých glykémiích a častém močení, užívání některých léků (zejména diuretik), onemocnění ledvin, či při velmi jednostranném nebo příliš restriktivním jídelníčku.

Není potřeba automaticky kupovat barevné sportovní nápoje a iontové drinky, které jsou často i zdrojem cukrů, nebo polykat doplňky stravy. Ve většině běžných situací můžeme potřebné minerály získávat především z pestré stravy sestavené z opravdových potravin.

Hořčík: důležitý pro svaly, nervy i energetický metabolismus

Hořčík neboli magnesium se účastní stovek procesů v lidském těle. Potřebujeme ho pro správnou činnost svalů a nervové soustavy, střevní peristaltiku, citlivost buněk na inzulin, tvorbu energie i normální srdeční rytmus. Často na hořčík myslíme až ve chvíli, kdy nás začnou trápit křeče, spánkové potíže, bolesti hlavy nebo třeba zácpa. Ty však nemusejí automaticky znamenat nedostatek hořčíku. Mohou souviset také s přetížením svalů, dehydratací, nedostatkem sodíku nebo draslíku, nevhodnou skladbou stravy, některými léky či poruchou prokrvení.

Proto není nejlepším řešením nasadit naslepo vysoké dávky doplňků. Vhodnější je nejdříve se podívat na celkové složení jídelníčku. Mezi přirozené zdroje hořčíku patří především  avokádo, banány (ty ale při diabetu spíše nedoporučujeme), kakaové boby a vysokoprocentní čokoláda, ryby jako losos, makrela, treska, tuňák, sardinky nebo candát a mořské plody.

Dobrými zdroji magnézia jsou i arašídy, ořechy (mandle, kešu, para), semínka (chia, sezamová a dýňová), brukvovitá a listová zelenina, chřest, cuketa, okurka, žaludová neboli acorn dýně a další druhy zeleniny. Nicméně pozor množství avokáda, čokolády, ořechů a semínek, jsou sice výživné, ale zároveň velmi energeticky bohaté. Hodně hořčíku obsahují i některé minerální vody. Pro dobré vstřebávání je ale důležité, aby se jednalo o vody s vyšším obsahem uhličitanů a spíše nižším obsahem vápníku.

Draslík: pomáhá regulovat nejen krevní tlak

Draslík pomáhá udržovat adekvátní množství tekutin uvnitř buněk a je také důležitý pro nervové přenosy, svalovou práci a správnou činnost srdce. Ačkoliv má velká řada lidí ve stravě spíše málo, doplňky nemusí být tím nejlepším řešením. Jeho nadbytek může být stejně nebezpečný jako nedostatek. Zvýšená opatrnost je třeba, zejména pokud máte sníženou funkci ledvin, máte zvýšený draslík v krvi, užíváte některé léky na tlak, srdce nebo diuretika. Nemocné ledviny nemusí zvládat přebytečný draslík dostatečně vylučovat.

Ve stravě najdeme draslík v široké škále rostlinných i živočišných potravin. Mezi suroviny na něj bohaté patří například banány (při diabetu ale pozor na vysoký obsah rychlých sacharidů), brambory a batáty (rovněž mohou znatelně ovlivňovat glykémie), maso (hovězí, vepřové, krůtí, jehněčí), losos a další ryby, bílý jogurt, kefír, růžičková kapusta, cukety, okurky, špenát a další listová zelenina, rajčata, květák a brokolice, chřest, ředkvičky, červená řepa, dýně i peckovité a drobné bobulovité ovoce.

Sodík: přiměřené osolení opravdového jídla by nemělo být strašákem

Sůl, chemicky chlorid sodný, má v posledních letech velmi špatnou pověst. Mnohdy ale neprávem. Ačkoliv je pravda, že její nadbytek může u některých lidí zvyšovat krevní tlak, neplatí to univerzálně. Vina může být také na straně vysokého příjmu sacharidů, který vede k nárustu hladin inzulinu, a ty pak k zadržování vody a soli v těle, vyššímu tlaku krve či otokům. Jídelníček je proto třeba chápat jako celek. 

Sodík je základní elektrolyt. Pomáhá udržovat objem tekutin mimo buňky, krevní tlak i funkci nervů a svalů. Při intenzivním pocení jej ztrácíme. Čím více se potíme, tím více sodíku může z těla odejít. Chloridy jsou pak nesmírně důležité pro udržování rovnováhy tekutin a rovněž pro tvorbu žaludeční kyseliny.

Důležité je rozlišovat mezi dvěma velmi odlišnými zdroji – nadbytek soli z vysoce zpracovaných produktů (nekvalitních uzenin, instantních jídel, chipsů a jiných slaných pochutin, hotových omáček, ochucovacích směsí, fast foodu, tavených sýrů, některých konzerv, polotovarů a pečiva) a adekvátní osolení jídla ze základních a minimálně zpracovaných potravin.

Jestliže vaříte z poctivých surovin, nepřijímáte velké množství vysoce zpracovaných potravinářských produktů, nemáte od lékaře předepsanou dietu s omezením sodíku a během horkého dne se více potíte, nemusíte se bát jídlo přiměřeně osolit. Nedostatek soli může vést ke svalové i psychické únavě, podporovat chutě na sladké, oslabovat trávení a někdy i k snížené citlivosti na inzulin. To ale neznamená, že čím více soli sníme, tím lépe bude inzulin fungovat. Praktickým závěrem je spíše přijímat dostatek draslíku a soli se nebát a nesnažit o extrémně neslanou stravu, pokud k tomu nemáte závažný důvod.

Opravdové potraviny místo sladkých elektrolytových nápojů

Běžný člověk při krátké procházce nebo práci na zahradě obvykle nepotřebuje speciální sportovní nápoj. Vhodně sestavené jídlo a dostatek vody, včetně minerální, zpravidla postačí.

Při pocení ztrácíme mimo jiné sodík, draslík a hořčík, jejich cílené doplňování je však důležité zejména při delší a intenzivní fyzické zátěži. Tehdy mohou mít elektrolyty v prášku své místo, ale konkrétní výrobek je potřeba vybírat podle situace a číst jeho složení. Tekutým iontovým nápojům doporučujeme se raději vyhýbat, kromě minerálních látek obsahují zpravidla i značné množství cukru a další dochucovadla, aromata či barviva. 

Pro běžný letní den mohou být praktičtější například voda, zeleninový salát přiměřeně ochucený solí a doplněný dostatkem bílkovin, domácí masokostní vývar se zeleninou, studená zeleninová polévka bez nadbytku sacharidů, bílý jogurt nebo kefír s trochou méně sladkého ovoce, ryba či maso se zeleninou, hrst ořechů nebo semínek. Takový jídelníček dodá nejen elektrolyty, ale také bílkoviny, vlákninu, vitamíny a další důležité látky. Zároveň nemusí obsahovat velké množství sacharidů ani vysoce zpracovaných potravin.

Minerální vody je vhodné střídat. Jednotlivé druhy se liší množstvím sodíku, hořčíku i dalších minerálů. Velmi mineralizovaná voda nemusí být ideální jako jediný nápoj po celý den, zejména pokud máte vysoký tlak nebo onemocnění ledvin.

Doplňky mohou mít smysl při laboratorně potvrzeném nedostatku, specifickém zdravotním stavu nebo na doporučení lékaře. Nasazovat je naslepo ale může zakrýt skutečnou příčinu potíží a v některých případech i uškodit.

Co si z článku odnést?

V létě nestačí myslet pouze na množství vody. Při pocení ztrácíme také sodík a menší množství dalších minerálních látek. Hořčík, draslík a sodík můžeme ve většině běžných situací doplňovat pestrou stravou z opravdových potravin, případně minerálních vod. A nezapomeňte – potřeba vody i minerálů je individuální. Záleží na počasí, pohybu, míře pocení, jídelníčku, zdravotním stavu i užívaných lécích. Poslouchejte své tělo, sledujte glykémie a při pochybnostech o skladbě vašeho jídelníčku se poraďte s nutričním terapeutem.

Pokud se necítíte dobře, nejdříve si podle možností změřte glykémii. Příznaky dehydratace, nedostatku elektrolytů, hypoglykémie a přehřátí se totiž mohou částečně podobat. V případě závažnějších obtíží se neváhejte obrátit na vašeho lékaře nebo pohotovost. Těžká dehydratace a elektrolytová dysbalance mohou narušit přenos elektrických signálů v organismu a ovlivnit svaly, vědomí i srdeční činnost.

Podobné praktické tipy a informace najdete také v naší skupině na Facebooku.